James Cameron s hodinkami Rolex Deepsea Challenge pokořil Mariánský příkop

  • warning: array_map() [function.array-map]: Argument #2 should be an array in /hosting/www/chronomania.cz/www/modules/system/system.module on line 1015.
  • warning: array_keys() expects parameter 1 to be array, null given in /hosting/www/chronomania.cz/www/includes/theme.inc on line 1820.
  • warning: Invalid argument supplied for foreach() in /hosting/www/chronomania.cz/www/includes/theme.inc on line 1820.
Picture by: 
nationalgeographic.com
<p>James Cameron s hodinkami Rolex Deepsea Challenge pokořil Mari&aacute;nsk&yacute; př&iacute;kop</p>

Režisér a producent James Cameron je dobrodruhem tělem i duší. To naposledy dokázal při úspěšném zdolání Challenger Deep v Mariánském příkopu, který je nejhlubším místem pod hladinou oceánu. Pod hladinu se vydal ve speciální ponorce spolu s unikátními hodinkami Rolex Deepsea Challenge.

Proslulý režisér se tak svým výkonem po více než 50 letech stává prvním člověkem, který pokořil nejhlubší místo na Zemi. V roce 1960 se totiž na stejné místo podíval také proslulý oceánograf Jacques Piccard, ve speciálně zkonstruované ponorce jménem Trieste mu tehdy asistoval americký kolega Don Walsh.

Kromě společného cíle obou obdivuhodných ponorů je zde ještě jedna spojitost, a sice participace značky Rolex, která v rámci obou neuvěřitelných výprav zkonstruovala hodinky, které by tlaku bezmála 11 kilometrů vysokého vodního sloupce byly schopné odolat.

Rolex The Deepsea Special

Hodinky Rolex The Deep Sea Special z roku 1960 vypadají na první pohled velmi netradičně, zrak každého přitom bezpochyby spočine na tlustém a vypuklém skle, které bylo u hodinek s tak vysokou vodotěsností nezbytné. Oku lahodící design tak musel jít stranou. Výsledkem bylo, že se hodinky mohly pochlubit stupněm vodotěsnosti 35 800 stop.

Zkušební ponor u Nové Guinei

Samozřejmě na podobném projektu není možné nic uspěchat, a proto se Cameron ve speciálně zkonstruované ponorce nemohl z důvodu bezpečnosti vrhnout ihned vstříc Mariánskému příkopu. Uskutečněn byl proto zkušební ponor do hloubky 5 mil (asi 8 km) v blízkosti břehů Nové Guinei a jeho zcela bezproblémový průběh dovolil naplánovat ponor k vytouženému cíli.

Při ponoru ovšem rozhodně Cameron neměl na růžích ustláno, sférický modul, ve kterém celou výpravu absolvoval byl totiž velmi stísněný. Nebylo tak například možné během 90 minutového sestupu plně roztáhnout ruce. James Cameron byl navíc jediným členem posádky zhruba 7metrového plavidla vyrobeného převážně ze speciální tvrzené skelné pěny. Na samotném dnu Mariánského příkopu následně Cameron strávil asi 6 hodin a výstup opět trval okolo 90 minut.

Ponorka Jamese Camerona při ponoru na dno Mariánského příkopu

Prakticky nulový komfort však Cameronovi nezabránil, aby z hloubky 6,8 mil pod hladinou poslal zprávu na svůj Twitter, což jasně dokazuje neuvěřitelně vysokou technickou vybavenost ponorky.

Na konstrukci modulu schopného odolat tlaku 1 000 atmosfér se Cameron sám podílel. Ponorka, která by byla schopna ponoru do hloubky 36 000 stop totiž neexistovala, proto musel Cameron navrhnout svou vlastní, zcela odlišnou od podobných plavidel.

Ponorka Jamese Camerona při ponoru na dno Mariánského příkopu

Objevovat tajemné neznámo v obrovských hloubkách je velkou vášní kanadského režiséra, proto není překvapením, že má na svém kontě již 72 ponorů. Více než padesátku z nich přitom absolvoval v ruské  ponorce Mir do maximální hloubky 16 000 stop a to především v rámci příprav na filmování filmu Titanic.

 

Základní parametry Cameronova ponoru:

Stal se prvním člověkem od ledna roku 1960, který pokořil nejhlubší známé místo pod mořem.

Ponorný modul byl tak stísněný, že nemohl pořádně hýbat rukama.

Cameron předčil své rivaly, kteří chystají podobné expedice.

Sestup do hloubky větší než jež je výška Mt. Everestu trval asi 90 minut.

Rolex k této příležitosti vyrobila speciální edici hodinek The Deepsea Challange s vodotěsností 12 000 metrů.

Cameron ve spolupráci s National Geographic hodlá ze své expedice vytvořit 3D dokument v délce celovečerního filmu.

Úspěšný režisér svým ponorem předběhl další světové magnáty, kteří podobné dobrodružství touží na vlastní kůži zažít. Jsou jimi Sir Richard Branson a také šéf společnosti Google Eric Schmidt.

Výkon Jamese Camerona inspiroval floridského výrobce ponorek Triton Submarines k vývoji plavidla, které by mohlo být v budoucnu využíváno ke komerčním účelům. Stanout na dně oceánu ale nebude zážitkem za hubičku a majitelé firmy plánují, že by lístek stal čtvrt milionů dolarů a slevy pro zámožné studenty a seniory rozhodně neplánují.

Rolex má objevování moře v krvi

Důvodem spojení obou dobrodruhů právě se značkou Rolex byl společný zájem podílet se na průzkumu podmořského světa. Rolex první hodinky s vysokým stupněm vodotěsnosti uvádí již v roce 1953, kdy světlo světa spatřily Submariner, jež odolaly tlaku 1 000 stop pod vodní hladinou.

Po úspěšné konstrukci unikátních The Deep Sea, které použil Jacques Piccard při svém ponoru na dno Mariánského příkopu v roce 1960, se inženýři značky soustředili na vývoj hodinek s vysokou ovšem ne tak velkou vodotěsností, jež by mohly být určeny ke komerčnímu prodeji. Tehdy byly položeny základní kameny později velmi plodné spolupráce se společností COMEX, která se specializovala na práce ve velkých hloubkách.

Rolex Sea Dweller 1665

Právě pro tuto firmu byly v roce 1967 vyrobeny hodinky Sea-Dweller Submariner 1665 s vodotěsností 2 000 stop (asi 610 metrů). O více než 10 později pak byl uveden model Sea-Dweller 4 000 s referenčním číslem 16660, pro který se vžilo označení Triple Six. Stupeň vodotěsnosti byl tedy oproti předchozí verzi dvojnásobný a na číselníku tak stálo: 4 000 feet/1 220 m. Hodinky byly opět výsledkem spolupráce odborníků firmy COMEX. Také pro jejich potřeby Rolex vyvinul heliový ventil, kterým své potápěčské hodinky vybavoval od roku 1992.

Původně byly Sea-Dweller 16660 vybaveny stejným kalibrem jako první Submariner (3035), koncem 80.let pak byl strojek nahrazen modernější verzí 3135. Tato reference také měla safírové sklo na rozdíl od vypuklého plexiskla u verze 1665.

Rolex Deepsea 116660

Verze 16660 byla nahrazena současným modelem Deepsea (116660), jehož ocelový 44 milimetrů rozměrný plášť tloušťky 18 mm odolá vodnímu sloupci bezmála 4 km (3 900 m/12 800 ft). Nárůst rozměru pouzdra ale nebyla zdaleka jediná změna aktuální verze největších rolexů.

Novinkou byl Ring Lock System, který spolu s 5mm tlustým  safírovým sklem zabezpečuje vysokou vodotěsnost. Plné víčko hodinek je pak vyrobeno z titanu 5. třídy, který použivá třeba i OMEGA u svých nejdražších Planet Ocean druhé generace (zlatou verzi nepočítaje). Hodinky také dostaly keramickou lunetu Cerachrom, kterou mají i další inovované modely portfolia (naposledy se jí dočkaly Submariner bez data).

Rolex Deepsea Challange

Rolex Deepsea Challenge, které byly vyrobeny k příležitosti opětovného "dobytí" Mariánského příkopu jsou ale ještě daleko větší a mohutnější. Není divu, vždy jejich plášť odolá tlaku odpovídající více než 13 tunám, komerčně dostupné 116660 přitom mají odolnost 3,1 tuny.

Rolex Deepsea Challange

Takové odolnosti se podařilo dosáhnout, jak jinak, než použitím většího množství oceli a také safíru. Výsledkem jsou obří hodinky průměru 51,4 mm, jejichž tloušťka vystoupala na bezmála 3 centimetry (28,5 mm).  Jen samotný safír má pak tloušťku 14,3 milimetru, víčko je pak opět z toho nejkvalitnějšího titanu. Uvnitř neúnavně pracuje kalibr 3135 s automatickým nátahem, 31 kameny a certifikací COSC Chronometer.  

Rolex Deepsea Challange

Aby mohly senzory na robotické paži, na které byly hodinky během ponoru uchyceny, odečíst čas i 11 kilometrů pod hladinou, jsou indexy i ručky vybaveny známým luminiscenčním barvivem Chromalight, který emituje modré světlo.

Pokročilé technologie přes velké rozměry dovolily těmto mechanickým hodinkám s nevídanou vodotěsností vdechnout podobu, která není tolik vzdálená běžným náramkovým hodinkám, což se o původní verzi z roku 1960 pravda říci nedalo.

Zdroj: Rolex, Hodinkee, Wiki