Swatch Group si v dlouho trvající snaze omezit dodávky hodinkových strojů i jejich komponent mimo značky koncernu připisuje první vítězství. Švýcarský úřad pro ochranu hospodářské soutěže totiž nedávno plány skupiny posvětil předběžným opatřením. Finální verdikt ale přesto ještě nepadl.
Mluvčí skupiny Swatch Béatrice Howald v tiskové zprávě připomenula, že se švýcarská komise pro hospodářkou soutěž (COMCO) začala své šetření již 6.června a v půli září bylo vydáno předběžné opatření. To říká, že Swatch Group může snížit dodávky mechanických kalibrů na 85 % a samostatných dílů pak na 95 %. Hodnoty se vztahují k celkovým odběrům strojků a dílů z minulého roku.
Opatření nejvyšší management v čele s dcerou někdejšího předsedy Nicka Hayeka, Nayly, přivítal. Už dříve si totiž vedení koncernu stěžovalo, že jsou pro hodinářské značky vně skupiny jakýmsi supermarketem, ze kterého si odebírají kompletní hodinové stroje dle potřeby. Tím pádem nemusí vynakládat nemalé prostředky na vývoj svých mechanických kalibrů a ušetřené peníze mohou investovat do reklamy a sponzoringu, a mohou tak být více vidět.
ETA coby největší výrobce hodinkových strojků zásobuje celou řadu hodinářských značek a kratší by byl rozhodně seznam švýcarských hodinářů, kterým své kalibry nedodává. Mezi klíčové nekoncernové odběratele se počítá Breitling a Oris, ale i TAG Heuer nebo IWC a to mluvíme pouze o těch zvučnějších jménech.
Výrobci, jejichž plánovaná produkce hodinek by ve světle předběžného opatření mohla být ohrožena tak mají nejvyšší čas poohlédnout se po novém dodavateli. Ačkoli nastalý scénář mnozí již dlouho předpovídali, předběžné opatření je první oficiální příklep omezení dodávek.
V některých opatření vyvolává zděšení, jiní jej chápou a další rovnou vítají
V případě značky TAG Heuer (patří pod LVMH) spoléhá na strojky ETA skutečně drtivá většina vyráběných hodinek – výjimkou budiž některé modely s bateriovými strojky (Golf Professional, pod kterými je podepsán někdejší ambasador Tiger Woods pohání stroje Rhonda), a luxusní řady Grand Carrera RS 36, Monaco 24 nebo Monza, jejichž pouzdra ukrývají ceněný Calibre 36, jež jen upravenou verzí známého El Primero.
Na jeho vývoji se totiž hodináři TAG Heuer aktivně podíleli a tak mají od Zenithu ke strojku přístup, ovšem zřejmě ve značně omezené míře. Ve světle těchto událostí se v TAG Heuer patrně rozhodnou k většímu nasazení svého in-house strojku Calibre 1887, který je doposud výsadou nejnovější kolekce Carrera. Vrchní představitelé značky zatím vývoj událostí odmítli komentovat.
Evan Johann, šéf koncernu Richemont, který zastřešuje i manufakturu IWC, Panerai či Vacheron Constantin, nad rozhodnutím vyjádřil pochopení. Právě skupina Richemont v uplynulých 10 letech investovala do rozvoje výroby ročně okolo 150 – 200 milionů eur.
Prostředky šly zejména na výstavbu nových výrobních prostor i nákup drahých strojů a nástrojů. Přesto, že doposud spousta hodinářských značek strojky ETA ve velkém odebírá, mnohé z nich za tu dobu uvedly své vlastní mechanické strojky (ze zmíněného tria všechny).
Záleží ovšem také na zaměření značky, krom ryze hodinářských jsou i firmy spíše šperkařské, u kterých nelze očekávat velké investice do vývoje a hypotetické výroby vlastních mechanismů. To je případ značky Cartier, která potřebné strojky pro svůj ne tak velkých objem výroby hodinek odebírá od firmy Ebel.
Situace dá vyniknout novým
Nastalá situace nicméně otevírá nové šance a obzory výrobcům, kteří si strojky pro své hodinky vyrábějí sami a mohli by se tak stát alternativou pro zavedenou značku ETA nebo Nivarox, která produkuje samostatné díly.
Jedním takovým je Parmigiani, kterého podporuje asociace Sandos. Své strojky produkuje i německá manufaktura Nomos, kterou tedy rozhodnutí komise tolik trápit nemusí.
Nutné je zmínit, že ETA nedodává svým odběratelům pouze hotové strojky, ale především tzv. ebauche, které si pak noví majitelé ozdobí a upraví podle svého. Jde tedy o jakési ucelené stavebnice, ze kterých jsou výsledné kalibry teprve sestavovány. Právě odbyt strojků v této podobě tvořil v roce 2006 přes 80 % celkové distribuce a lze předpokládat, že se v posledních letech nijak výrazně nesnížil.
Takové strojky ve velkém vykupuje i Sellita, která mimoto v menší míře vyrábí i své strojky a je tedy svému dodavateli přímým konkurentem. Právě šéf Sellity byl v komentářích předběžného opatření velmi slyšet a vyjádřil obavu nad ztrátou mnoha pracovních míst ve své firmě.
Součástí opatření je totiž také snížení objemu dodávek dílů jiným výrobcům strojků a to o 30 %, což jistě tak velký odběratel jakým je Sellita pocítí. Omezení se opět bude odvíjet od čísel z minulého roku.
Po omezení koncern volá již osm let
Podmínky pro dodávky strojků v řekněme syrové podobě jsou tedy dvakrát zpřísněny oproti distribuci hotových kalibrů. Je to logické, jelikož jsou ceny ebauche stavebnic daleko nižší, než ty, za kolik ETA dodává zkompletovaný a třeba i na zakázku přizdobený strojek. Nekoncernoví odběratelé tak značně ušetří, což se ale logicky u managementu skupiny Swatch nesetkává s velkým pochopením.
Proto také Swatch Group již v roce 2003 požádala COMCO pro povolení distribuci ebauche kitů nekoncernovým značkám ukončit a výrobcům dodávat právě jen hotové strojky za vyšší ceny. Jistého omezení se ale koncern dočkal až nyní.
ETA je tak doposud většinovým producentem hodinářských strojků a ačkoli nejsou přesné informace o objemu výroby známy, předpokládá se, že ročně vyrobí okolo 2,6 – 2,8 milionu kalibrů.
Aktuální roční produkce Sellity se pohybuje okolo půl milionu kusů. Soprod, další menší výrobce strojků rozsah výroby také tají, počítá se ale s asi 200 tisíci kusy. Sečteno podtrženo uvedená trojka představuje mezi výrobci švýcarských strojků zhruba 75 % produkce.
ETA i letos majoritním výrobcem hodinkových mechanismů
Letos se podle předpokladů kapitálových trhů Kepler ve Švýcarsku vyrobí asi 5,5 milionu strojků, a ETA bude podepsána pod až 57 % z nich. Sellita pak ukrojí okolo 18 %, v případě Soprodu se počítá jen se 4% podílem. Zbytek tvoří minoritní výrobci a pak manufaktury, které si vyrábějí vlastní strojky. Nejvýznamnější z nich je jednoznačně Rolex, který by podle uvedeného zdroje mohl vyrobit okolo 850 tisíc strojků (16 %), a tedy i hodinek, jelikož si tato původně britská manufaktura kalibry šetří pouze pro své hodinky, i sesterský Tudor se tak musí spokojit s běžnou produkcí.
Zbylých 5 % pak připadá na výrobu vlajkových modelů hodinek nebo limitovaných edicí, které manufaktury osadí svými exkluzivními strojky (Patek Philippe, Vacheron Constantin, Panerai).
Změní se toho skutečně tolik?
Předběžné opatření zcela jistě odběratelům, kteří jsou na dodávkách ebauche kitů závislí, zpočátku možná způsobilo infarktové stavy. Nakonec ale omezení nemusí mít až tak katastrofické následky, a zákazníci změny ani tolik pocítí.
Co tedy můžeme očekávat:
- Významní nekoncernoví výrobci s roční produkcí až stovek tisíc hodinek (TAG Heuer, Breitling, IWC), kterým doposud ETA ve velkém dodává ebauche stavebnice, ze kterých si vlastními silami hodinkový stroj sestaví, budou nyní od výrobce odebírat zkompletované a ozdobené strojky. Byť bude cena vyšší, pořád to bude mnohem výhodnější, než se pustit do výroby vlastními silami
- Sellita bude ve větší míře produkovat své strojky SW300 a SW500, které jsou rozměrově naprosto shodné s nejpoužívanějšími ETA strojky a jsou tedy vzájemně kompatibilní.
- Pro hodinářské značky, které doposud kupovaly pouze zkompletované strojky včetně zdobení na zakázku se od roku 2012 nezmění vůbec nic
- Společnost Soprod zřejmě brzy začne vyrábět vlastní strojky, které se ale budou v mnohém inspirovat kalibry ETA
- TAG Heuer si kromě odběru hotových strojků ETA zřejmě zakoupí práva duševního vlastnictví k některému strojku a na jeho základě vyvine svůj další in-house kalibr. Stejně jako se stalo v případě současného Calibre 1887, který ponechá pro hodinky vyšší cenové kategorie (Carrera Calibre 1887 stojí okolo 92 tisíc korun)
Breitling aktuálně disponuje in-house strojkem 01 (chronograf se sloupkovým kolem, rezerva chodu 70 hodin, bližší specifikace zde), pro modely s klasickou trojicí centrálních ruček a datumovkou bude jistě i nadále využívat stroje ETA. Vývoj vlastního kalibru bez vyšších komplikací nelze příliš očekávat.
Uvážíme-li, že se přeci jen v drtivé míře u mechanických hodinek používají varianty několika málo strojků (ETA 2824, 2892, 7750 a jejich klony), pověřit některého výrobce hodinářských dílů navržením a následnou výrobou kompatibilního mechanismu nemusí nakonec být až takové sci-fi.
Koneckonců již dnes řada výrobců klony nejpoužívanějších strojků vyrábí, kromě známějších švýcarských společností se prosazují také Asiaté:
- ETA 2824: Sellita (Švýcarsko), Sea-Gull a Hangzhou (oba Čína)
- ETA 2892: Sellita, Valanvron (Švýcarsko), Sea-Gull
- ETA 7750 (a deriváty): Sellita, Shanghai (Čína)
Zavedení hodináři ale budou zcela jistě odebírat srdce pro své hodinky pouze ze Švýcarska. Představa, že v hodinkách Breitling tiká strojek Sea-Gull je totiž dosti bláznivá a pro značku by takové rozhodnutí bylo sebevraždou.
Každopádně je jisté, že se většině známých švýcarských značek, které nespadají pod ochranná křídla Swatch Group, výroba hodinek od roku 2012 prodraží. Zda budou vyšší náklady kompenzovat vyššími prodejními cenami není jednoduché předjímat. Ceny švýcarských hodinek se totiž jen během letošního ruku v důsledku velmi silné švýcarské měny zvýšily o cca 12 – 15 %. Pokud u dotčených značek dojde k dalšímu zdražení, mohlo by to znamenat problém s konkurenceschopností. Další navýšení cen si tak představenstva nejprve velmi dobře promyslí.
Zdroj: Swatch Group, ETA, Sellita, Richemont, Wikipedie, Breitling, WatchUSeek
